operace-oblicej.jpg

Plastická operace uší

(Otoplastika)

Tímto zákrokem lze upravit vrozené odchylky tvaru, převážně tzv. odstálých boltců, event. tvarových deformací reliéfu boltce (vrozených, poúrazových).

usi-1.jpg Rozsah kožního nadbytku /
Umístění výsledné jizvy

Normální boltec má horní úpon ve výši zevního očního koutku a okraj boltce vystupuje vzhůru do výše obočí. Úpon ušního lalůčku pak bývá přibližně v rovině nosního hrotu. Boltec normálně odstupuje v úhlu přibližně 20-30 stupňů. Ušní boltce jsou tvarově i anatomicky velmi složité orgány. Poměrně často pak můžeme sledovat změny tvaru a postavení, které se pohybují od nepatrných odchylek od normálu až po výrazné a závažné nepravidelnosti a vady.

Změny tvaru a postavení boltců mohou být jak získané tak vrozené. Získané deformace a defekty vznikají po úraze nebo po chirurgickém zákroku. Vrozeně mohou být ušní boltce postiženy nedostatečným vyvinutím, což se projeví jak velikostními tak tvarovými změnami. Naštěstí většina vrozených vývojových vad není závažnějšího rozsahu. Nejčastěji se jedná o odchylky tvaru, velikosti a postavení u jinak dobře vyvinutých ušních boltců. Tyto vady mohou být velmi často vytvořeny na dědičném podkladě.

Otoplastika - kdy ji podstoupit

usi-2.jpg Průřez boltcem před korekcí /
Průřez boltcem po korekci s modelačními stehy

Dostatečnou pružnost má kůže nosu zhruba do 30-35 let, ale je to dosti individuální a neznamená to, že později nelze provést operaci nosu. Dalším důležitým faktorem pro plastiku nosu je vlastní typ kůže nosu, který má vliv na hojení a jizvení v podkoží, což může někdy dosti nepříznivě ovlivnit konečný tvar nosu. Mastná, silná a pórovitá kůže zejména na hrotu nosu má vždy větší riziko masivní podkožní jizevnaté tkáně a menší adaptability na nový tvar nosu. Věkem se toto riziko opět stupňuje. Nižší věková hranice 18-25 let je vhodná i z hlediska psychologického. V tomto věku většinou řada lidí ještě nemá ustálený okruh přátel, nemá svého stálého partnera ani rodinu.

Reakce okolí na změnu po operaci nosu je tedy daleko méně významná než u lidí ve středním věku se zaběhnutými životními a společenskými rytmy. Typů a tvarů nosů je bezpočetná řada a různé deformace i odchylky mohou být buď vrozené nebo získané (úrazy, stavy po operacích a pod.). Někdy jsou deformace nosu nebo nosní přepážky spojeny se sníženou průchodností či neprůchodností některého nosního průduchu. V tomto případě dbáme i na to, aby plastika nosu nebyla jen estetickou záležitostí, ale také zlepšila nebo úplně odstranila tuto funkční poruchu. U většiny operací nosu je třeba provést kompletní rhinoplastiku, tzn. zcela uvolnit jak chrupavčitou tak i kostěnnou kostru nosu a dát nosu nový tvar se zachování určitých rozměrových poměrů. Např. pokud bychom operovali pouze chrupavčitou část nosu ( tzv. měkký nos ), často vzniká nepoměr mezi zeštíhlenou špičkou nosu a masivní neoperovanou kostěnnou částí nosu. Nebo snese-li se pouze hrbol nosu a neprovede se zúžení postranních nosních kůstek, vzniká široký a na hřbetu plochý nos apod.

V jiných případech může být okraj boltce naopak abnormálně přehnut dopředu a jeho tvar je tak podobný kornoutu. Změny tvaru mohou být také lokalizovány na ušní lalůček, který může být dlouhý, široký, rozdvojený, přirostlý, malý až nevyvinutý, různě rotovaný atd. Pokud se jedná o výrazný stupeň některé z těchto vad, při kterém mohou velké odstávající či jinak deformované boltce dosti změnit výraz obličeje, trpí takto postižený jedinec velmi často posměšnými poznámkami ze strany svého okolí. To může být zvláště nebezpečné u malých dětí, u kterých mohou tyto reakce vyvolat psychické poruchy, jež se v mnoha případech velmi těžce napravují. S tím souvisí i to, že dítě si svou odchylku začne výrazněji uvědomovat až po vstupu do školního dětského kolektivu.

Proto se snažíme tento problém pomocí operace uší vyřešit co nejdříve, tedy optimálně mezi 5-7 rokem života než začne dítě chodit do školy. Nikdy však neprovádíme operace uší u dítěte, které operaci uší jednoznačně odmítá a požadovaná otoplastika bývá spíše přáním rodičů, než dítěte samotného. S takovým pacientem se jednak velmi těžko spolupracuje, jednak může být vada méně závažná, dítě si ji neuvědomuje tak výrazně a proto ani nepožaduje její odstranění. Růstem se tato odchylka může sama částečně srovnat. Většinou se však růstem boltců vada spíše zvýrazní. Pokud tomu tak je a rozhodnutí k operaci uší přijde později, lze otoplastiku provést prakticky kdykoli.

usi-3.jpg Rozsah nadbytku před jeho odstraněním /
Umístění výsledné jizvy po zmenšení boltce

nižším věku si svou vadu uvědomují častěji chlapci než děvčata, což souvisí s tím, že dívky skrývají odstálé boltce dlouhými vlasy. S přibývajícím věkem, kdy se dívka začne výrazněji zajímat o svůj vzhled (hlavně úprava účesu), si začne více uvědomovat svou odchylku a přichází tak častěji v období puberty.

Nejsou však výjimkou pacienti vyššího věku, kterým tato vada může začít více vadit například v souvislosti se změnou partnera či zaměstnání. Často tomu tak je i u mužů ve středním věku, kdy začne někdy velmi rychle ubývat vlasů. Rozsah operace uší u estetických vad ušních boltců závisí na typu vady.

Operace uší - zákrok

Otoplastika je prováděna v místním znecitlivění. Celkové znecitlivění, narkóza, je možné po dohodě s operatérem a anesteziologem v případě, kdy by plastika uší v místním znecitlivění nebyla vhodný. Děti je třeba předem připravit a zbavit strachu z operace uší a pobytu na oddělení. Pokud ale samy děti otoplastiku chtějí, bývají při operaci uší i v pooperačním období zcela bez problémů a mnohdy vše zvládají lépe než dospělí. U odstálých boltců je operační řez, a tedy i výsledná jizva, veden na zadní straně boltce. Pokud je otoplastika provedena v místním znecitlivění a vše probíhá bez komplikací, odchází pacient do domácího ošetření ještě v den operace uší. Pokud se plastika uší uskuteční v celkové anestezii, zůstává pacient při bezproblémovém průběhu hospitalizován do druhého dne do rána. Vzhledem k tomu, že je třeba druhý den po operaci uší provést kontrolu a převaz, doporučujeme pacientům ze vzdálenějšího bydliště místo zatěžujícího cestování rovněž hospitalizaci do druhého dne.

Otoplastika - pooperační péče

První dny po operaci uší by měl pacient pokud možno spát na zádech, čímž se zabrání výraznějším stranovým otokům a s tím související bolestivosti. Nedoporučuje se také fyzická zátěž. V prvních 3-4 dnech od operace uší přetrvává individuálně mírná či větší bolestivost boltců, zejména u dospělých. Děti snáší pooperační průběh dobře, protože jemná a pružná chrupavka dětských boltců nezpůsobuje tak výraznou bolestivost. Dojde-li však k postupnému zvýraznění bolesti, otoku tváře nebo ke zvýšení teploty nad 38 stupňů C, je potřeba se dostavit co nejdříve na kontrolu a převaz. První převaz je proveden ráno následujícího dne od operace uší, další obvykle 5.-7. den. Celkový obvaz hlavy je sejmut 10.--14- den po operaci uší, kdy jsou také odstraněny stehy za boltcem, pokud byl použit nevstřebatelný šicí materiál. Po sejmutí obvazu je třeba umýt vlasy, které pak myjeme pravidelně denně po dobu několika dnů. Dalších 10-14 dnů doporučujeme chránit boltce na noc šátkem nebo čelenkou. Pacienta by také neměla znepokojovat snížená citlivost boltců, která může přetrvávat i několik týdnů. Z tohoto důvodu je nutné chránit uši před chladem, obzvláště v zimních měsících. Doporučujeme také vyvarovat se prostředí se zvýšeným rizikem infekce, jako je například koupání ve veřejných bazénech nebo rybnících. Do běžného režimu se pacient může zapojit po sejmutí obvazu a zvýšená fyzická zátěž při sportu je možná po 3-4 týdnech od operace uší. Výše uvedené údaje a doporučení vycházejí z běžného pooperačního průběhu. Rekonvalescence je však individuální a závisí na daných schopnostech hojení organismu každého jedince a rozsahu výkonu.