Proč na plastickou operaci?

Dobrý den, je mi 33 let a mám 3 děti. Vždycky jsem bývala od přírody hubená, i po dětech. Po několikaleté manželské krizi a následném rozvodu jsem se začala léčit na deprese

Asi před devíti lety jsem si našla přítele,do kterého jsem se beznadějně zamilovala.Odstěhovala jsem se za ním do Hradiště,kde jsem si našla práci a byla jsem naprosto šťastná a spokojená.

Už když sem přišla dopuberty začala jsem se trápit tím, že mám větší nos. To, že me doma za nos chytali a říkali mi bambulko,mě rozhodně nepodpořilo.

Dobrý den,můj příběh začal již v pubertě,kdy se jiným dívkám pod tričkama rýsovala prsa a já stále nic.

Jsem 25-ti letá maminka od dvou krásných dcer. Holčičky jsem měla rok po sobě a to se na mých prsou samozdřejmě odrazilo.

Všechno začalo před skoro 10 lety když mi bylo asi 12 let a začala jsem se jako každá dívka vyvíjet. Chodila jsem na základni školu a jako každé dítě jsem chodila k dětské doktorce. Ze začátku jsem si myslela že je to dospíváním a časem se to dorovná. Skutečnost byla ale jiná…

Už od mala mě trápil větší nos. A s příchodem do puberty to bylo ještě horší, když jsem si začínala uvědomovat, jak moc na vzhledu záleží.

Jako malá jsem byla krásná hnědooká holčička, kterou všichni ve škole i doma zbožňovali, proto když jsem se dostala v 15 letech na školu a na internát s ideálními mírami a váhou 48 kg

Sem mladý kluk který si vůbec nevěří.Už jako malí kluk jsem to měl ve škole těžké.Všichni spolužáci se mi posmívali za moje odstáté uši.

Od te doby co jsem po porodu tak se necitim byt ta ,ktera jsem byla…hodne jsem se opticky zmnenila