… a vše začalo před 9 lety, mým prvním porodem. Tehdy mi bylo 30, byla jsem nadšená a moc jsem se na syna těšila. Nejsem sportovní typ, ale se
svou postavou velikosti 38 jsem byla spokojená. V těhotenství se mi prsa zvětšila na velikost E z mých béček. To byla pecka, ale to nebyl hlavní můj
problém. První porod byl velmi dlouhý a končil nakonec císařským řezem. Řez byl pěkně dole pod kalhotkami, ale převis už tak pěkný nebyl. Tak
jsem začala bojovat a za 3 roky jsem se dostala do postavy, za kterou jsem se nemusela stydět, i když jsem skončila na velikosti 40. Tak jsem nazvala malý
převis kamarádem a bylo.
Po šesti letech jsem opět otěhotněla. Tentokrát břicho narostlo do obřích rozměrů a já doufala, že porod proběhne
přirozeně a hladce. Opak byl pravdou, porod opět proběhl císařem a tak jsem začala tušit, co bude následovat. Převis zůstal větší, s ním i lehká
necitlivost břicha a roky mi přibyly. Pak doktor mi pověděl, že jsou dva řezy v jednom místě a musím být trpělivá, že se to spraví. Jak to šlo,
začala jsem vice cvičit. Rok, dva a převis stále visel jako by mi říkal, tady se mi líbí. Ježe já už jej nenazývala kamarádem, ale nepřítelem. Do
kalhot před porodem se ne a ne dostat, moje frustrace nabývala.
Vše se zkomplikovalo když jsem začala mít potíže s kyčlemi a k tomu jsem musela
na operaci s rukou. A bylo po cvičení. Čím dál více jsem se začala cítit špatně, že se převisu nezbavím, i když mi manžel stále opakoval, že se
mu líbím. Ale moje vnitřní pocity byly úplně opačné. Necítím se dobře, když chodíme plavat do bazénu a já se musím sprchovat. Dokonce jsem se
začala ráno oblékat v koupelně, abych břicho nemusela ukazovat manželovi – protože mě bylo trapně.
Manžel mé trápení viděl, koupil mi
poukazy na kavitaci, ale to můj převis nevyřešilo. Druhému synovi budou tři roky, mě táhne na 40 a pocit z toho že jsem šik a přitažlivá nikde.
O plastice jsem uvažovala už vloni, ale najít odvahu se opět nechat řezat jsem nenašla. Moje nejlepší kamarádka tyto trápení se mou prožívala.
Našla tyto stránky a já se nechala přemluvit abych zkusila poslat svůj příběh. Třeba najdu kousek štěstí a nabudu opět pocitu že jsem šik a
žádoucí…