Můj příběh začíná pět týdnů po narození Kristýnky.

Dobrý den,

posílám pozdrav z prosluněné Ostravy.

Brouzdám si tak po internetu a najednou na mě jukne titulek, vyhraj si svou plastickou operaci. Tak jsem klikla, přečetla si co a jak a… Teď sedím u počítače, mám uvařenou polední kávu a píšu Vám J

Jmenuji se Romana, je mi 35 let, mám dvě děti, jednu slečnu – 11ti letou Kristýnku a jednu holčičku – skoro 2letou Julinku.

Pořád přemýšlím, jak začít můj příběh… už vím.

Můj příběh začíná pět týdnů po narození Kristýnky. Nedařilo se mi kojení, Kristýnka byla dítě dravé a netrpělivé, ve třech týdnech jsem přestala kojit úplně, přešly jsme na náhradu a já čekala, až mi vyschne pramen mléka a místo toho přišla mastitida. Bohužel či spíše bohudík pouze do jednoho prsa a to do levého. Dostala jsem vysoké horečky, antibiotika nezabírala, skončila jsem v nemocnici, mléčná žláza se mi ucpala vředem, zánět pokračoval na klíční kost, rozdíl mezi prsy byl cca 5 čísel. Bylo to šílené, myslela jsem že to nerozchodím, nakonec mi na prso zabral zábal ze zelného listu ( rada od průkopnice kojení u nás v Ostravě )… Rozdíl mezi prsy byl na pohled velmi výrazný, levé vyschlé, vytahané, pravé hezčí, plnější. Řekla jsem si, že to řešit nebudu, chtěla jsem druhé dítě a to hned za sebou, tak jsem se s tím nějak smířila.

Bohužel se nám nějak nedařilo, začala jsem chodit po skončení mateřské do práce, výrazně jsem zhubla, ze 73kg na 58kg a byť jsem získala hezkou a štíhlou postavu, tak o to více mě deptal pohled do zrcadla na svá prsa. Už se mi nějak k té mé postavě nehodily, byly moc hubené, ploché a dlouhé L

V tu chvíli mě poprvé napadla myšlenka na plastickou operaci. Trápila jsem se myšlenkou, jestli to není velký zákrok, jak to dopadne atd. Rozhodla jsem se navštívit Mudr. Lucáka, jestli mám ta prsa opravdu tak strašná, nebo jestli je to jenom má představa.

Pan doktor mě „nezklamal“, doporučil modelaci, protože to je NUTNÉ, vytahaná kůže, velké dvorce atd. následně potom třeba i silikony, pokud bych byla nespokojená s velikostí.

Než jsem se stačila rozhodnout a třeba našetřit nebo to pořešit nějakou půjčkou, protože tolik peněz jsem hotově neměla, přišel jako blesk z čistého nebe rozvod a já měla na čas jiné starosti.

Ty jsem zajídala a zajídala, až jsem se vykrmila na 68kg. Postava dostala plné tvary, ale ouvej… prsa zůstala stejná, škaredá. Trápilo mě to o to více, že jsem byla sama a všude z časopisů a televize se tlačily dokonalá prsa. Měla jsem pocit, že až se někdy někde svleču před novým partnerem, tak uteče.

Stalo se, našla jsem, neutekl, dnes máme druhou holčičku Julinku.

Julinku jsme kojila od narození bez problémů, prsa mi narostla o 5 čísel, byla jsem spokojená a najednou v šesti měsících mi levé prso splasklo, opět jsem dostala mastitidu, kojila jsem už jen z pravého a to do roku od Julinky. Kojila jsem plně, takže k potřebě 11kg ročního macka to bylo i co hodinu. V roce Julinka onemocněla, přestala chtít prso a já dostala mastitidu i do pravého. Opět rozdíl 5 čísel, jako při prvním dítěti, s tím rozdílem, že na druhé straně.

Teď momentálně je mé sebevědomí na nule, protože mé ceciky jak říká Julinka vypadají fakt škaredě, mám dvě vyschlé kůže, které se snad nějak dají upravit v podprsence, ale to je asi tak všechno.

Před partnerem se stydím svléknout, nejsem dokonalá, nějaká kila zůstala, to mi nevadí, za to se nestydím, to se dá všechno vycvičit, ale prsa to je pro mě strašně důležitá součást mého já a to mi dělá vrásky na čele J

Toto je můj příběh, myslím, že je naprosto obyčejný a určitě nebudu jediná, která si přeje NOVÁ KRÁSNÁ PRSA, přesto… kdyby vás můj příběh oslovil a já mohla získat zpět trošku sebevědomí, byla bych Vám vděčná.

Romana

Souhlasím ze zpracováním mých soukromých údajů.