Už nesedím jen v koutech

Je mi 29let a od puberty jsem vždy měla nadváhu. Bylo to vždy jen pár kilo, ale já uvěřila zlým jazykům, že je to víc. Pár špatných rozhodnutí pak vedlo ke skutečné, zdraví ničící obezite. V roce 2010 jsem se, při výšce 158cm dostala na 120kg.
Uvědomila jsem si, že mám asi poslední možnost na změnu. Změnu pro mě a jen mě samotnou. Stala jsem se členkou jedné posilovny a ono to opravdu začalo jít! Už jsem jen nesnila o tom jak se mi podaří zhubnout a jaké to bude, jak budu chodit mezi lidi bez toho aniž bych se styděla.
Během 10timěsíců jsem sundala přes 30kilo a nabrala 7kilo svaloviny a v pase jsem zhubla o 26cm. Cítím se úžasně, lehce a plna energie.
Má váhy stále není ideální, vím, ale je to neuvěřitelný pocit.
Radost mi snad kazí jen převyslá kůže v oblasti břicha a po stranách prsou. Také mám pocit jako bych měla takový ten nafukovací sumo oblek. Uvědomuji si, že jsem si vytvořila na těle svaly(což je super, člověk si tak uvědomuje sám sebe daleko víc), a zároveň cítím jak se ten zbylý tuk a kuže, při pohybu klepe a ,,hýbá\".
Vím, že je asi přeďčasné přemýšlet o operaci břicha či liposukci, stále je co shazovat, ale ty prsa mě moc mrzí. Necítím se dobře v nátělníkách a nákup podprsenek je vždy horoh. Prsa jsem povyslá a jakoby začínala někde na zádech.
Je mi 29, nemám děti a vím že makám na tom abych měla ideální váhu, ale slova -modelace prsou- (a v budoucnu přicha + liposukce) se mi honí v hlavě stále častěji a časteji.
S pozdravem K.V.